Tag Archives: nato

NATO – Wikipedia, den frie encyklopdi

Posted: July 29, 2016 at 3:08 am

NATO (engelsk: North Atlantic Treaty Organization) eller p fransk: OTAN (Organisation du Trait de l’Atlantique Nord) er en international organisation for politisk og militrt forsvarssamarbejde omkring den nordlige del af Atlanterhavet, som blev etableret i 1949 med de allierede krigspartnere USA, Storbritannien og Frankrig som de drivende krfter.

Landene er forpligtet til at forsvare hinanden i tilflde af, at de skulle blive angrebet. Derudover arrangerer NATO ofte strre, militre velser for medlemslandene. NATO deltager desuden med styrker i krigshrgede lande, fx Afghanistan.

Da man etablerede NATO, var der 12 lande med. Disse lande var Belgien, Canada, Danmark, Frankrig, Holland, Island, Italien, Luxembourg, Norge, Portugal, Storbritannien og USA. Senere er NATO blevet udvidet med flere medlemslande. Den sidste store udvidelse skete i 2004, hvor blandt andet en rkke af de tidligere Warszawapagt-lande blev indlemmet i NATO.

Bruxelles-Traktaten, der blev underskrevet 11. marts 1948 af Belgien, Holland, Luxembourg, Frankrig og Storbritannien, anses for at vre forgngeren til NATO aftalen. Denne traktat etablerede en militr alliance, der kaldtes Vestunionen eller WEU.[1] Men amerikansk deltagelse blev anset for ndvendig, hvis man skulle kunne matche Sovjetunionens militre styrke, og derfor begyndte forberedelsen af en ny, militr alliance hurtigt efter traktatens vedtagelse.[2]

Resultatet blev den Nordatlantiske Traktat, der blev udarbejdet af Lester B. Pearson og underskrevet i Washington D.C. 4. april 1949. Traktaten inkluderede de fem lande, der havde underskrevet Bruxelles-Traktaten, samt USA, Canada, Portugal, Italien, Norge, Danmark og Island.[3] Tre r senere, 18. februar 1952, underskrev ogs Grkenland og Tyrkiet aftalen. P grund af deres geografiske beliggenhed kunne Australien og New Zealand ikke vre med i alliancen, og i stedet blev ANZUS aftalen indget mellem de to lande og USA.[4]

I 1954 foreslog Sovjetunionen, at den skulle indg i NATO-alliancen for at bevare fred i Europa. NATO-landene ngtede dog dette, da de s det som et forsg p at oplse NATO indefra.

Indlemmelsen af Vesttyskland i NATO 9. maj 1955 blev beskrevet som “et afgrende vendepunkt i vort kontinents historie” af Norges davrende udenrigsminister Halvard Lange.[5] Et af de jeblikkelige resultater var da ogs oprettelsen af Warszawapagten, der blev underskrevet 14. maj 1955 af Sovjetunionen og dens satellitstater. Dermed var de to parter i den kolde krig endeligt etableret.

NATO’s sammenhold blev brudt allerede tidligt i alliancens historie med en krise under Charles de Gaulles tid som prsident i Frankrig fra 1958 og frem. De Gaulle protestererede mod det, han mente var USA’s hegemonistiske rolle i organisationen, og det han s som et specielt forhold mellem USA og Storbritannien. I et memorandum, han sendte til USA’s prsident Eisenhower og den britiske premierminister Harold Macmillan 17. september 1958, argumenterede han for en ligestilling af USA, Storbritannien og Frankrig, og for at NATO’s dkning skulle udvides til ogs at omfatte franske geografiske interesseomrder.

Charles de Gaulle ans svaret p sit memorandum som utilfredsstillende og begyndte at arbejde for et uafhngigt, fransk forsvar. Frankrig trak sin middelhavsflde ud af NATO kommandoen 11. marts 1959 og arbejdede henimod et selvstndigt atomvbenprogram.

I juni 1959 forbd de Gaulle al udstationering af udenlandske atomvben p fransk jord, og USA trak 200 militrfly ud af Frankrig. Dermed blev 26th Tactical Reconnaisance Wing, der tidligere var baseret i Tol-Rosires luftbasen, relokeret til Ramstein Air Base i Vesttyskland, og Tol-Rosires blev givet tilbage til Frankrig i 1967. Mellem 1950 og 1967 drev det amerikanske luftvben ti strre baser i Frankrig. 13. februar 1960 afprvede Frankrig sin frste atombombe, Gerboise Bleue.

Selv om Frankrig udviste solidaritet med resten af NATO under Cubakrisen i 1962, fortsatte de Gaulle sine bestrbelser for et selvstndigt fransk forsvar ved ogs at trkke de franske atlanterhavs- og kanalflder ud af den integrerede NATO kommando. I 1966 blev de franske, vbnede styrker ogs trukket ud af NATO’s integrerede kommando, og alle udenlandske tropper blev bedt om at forlade Frankrig. Frankrig fortsatte dog som medlem af den politiske alliance. Frankrigs nej til udenlandske tropper resulterede i, at NATO’s europiske overkommando (SHAPE) blev flyttet fra Paris til Casteau, nord for Mons i Belgien 16. oktober 1967.[6] Frankrig trdte igen ind i NATO’s militre kommando i 1993.

Skabelsen af NATO havde som konsekvens, at der blev brug for en standardisering af militr teknologi. Standardiseringen skete gennem STANAG aftalen, der blandt andet resulterede i en flles kaliber for militre hndvben, flles procedurer for militre lufthavne og en rkke andre standardiseringer. Der blev ogs brug for en flles militr strategi. Den blev sikret gennem flles kommando, kontrol og kommunikationscentre.

Under det meste af den kolde krig optrdte NATO ikke som organisation i bne militre konflikter. 1. juli 1968 blev Traktaten om ikke-spredning af kernevben bnet for underskrifter.

30. maj 1978 definerede NATO landene to yderligere ml for alliancen: At opretholde sikkerheden og arbejde for afspnding. Dette skulle gres ved at tilpasse alliancens militre magt til Warszawapagtens offensive formen uden at starte et vbenkaplb.

12. december 1979 efter at warszawapagtlandene havde get deres atomvbenkapacitet i Europa, blev yderligere amerikanske atomvben deployeret i Europa. De nye vben skulle styrke Vestens forhandlingsposition i forhandlingerne om nedrustning. Beslutningen blev kaldt Dobbeltbeslutningen, fordi den egentlig indeholdt to beslutninger. Man ville tilbyde Sovjetunionen nedrustningsforhandlinger, men samtidig opruste, hvis ikke disse forhandlinger frte til noget. I 1983-1984 blev der i forbindelse med denne beslutning opstillet amerikanske Pershing II raketter i Europa som svar p Warszawapagtlandenes oprustning med SS-20 mellemdistanceraketter i Europa. Pershing II raketterne var i stand til at n Moskva p f minutter. Denne oprustning frte til protester fra fredsbevgelserne i Vesteuropa.

I denne periode var der ikke de store ndringer i NATO’s sammenstning. I 1974 trak Grkenland sine tropper vk fra NATO kommandoen, og 30. maj 1982 blev Spanien indlemmet i alliancen. Efter grsk-tyrkiske spndinger efter striden om Cypern i 1974 blev de grske styrker igen underlagt NATO kommandoen i 1980 i samarbejde med Tyrkiet.

I november 1983 skabte NATO-velsen Able Archer 83 panik i Kreml. velsen simulerede et atomvbenangreb mod Sovjet. Det sovjetiske lederskab blev bekymret for, at den amerikanske prsident Ronald Reagan havde planlagt at starte et rigtigt angreb. Som reaktion blev de sovjetiske atomvbenstyrker i sttyskland og Polen sat i alarmberedskab. Selvom Sovjetunionens reaktion i samtiden blev udlagt som propaganda, mener mange historikere, at den sovjetiske frygt for et angreb var gte.

24. oktober 1990 afslrede den italienske premierminister, Giulio Andreotti, eksistensen af Gladio, en hemmelig, paramilitr milits, hvis officielle ml var at udkmpe en guerillakrig bag fjendens linjer i tilflde af et angreb fra warszawapagtlandene. Andreotti fortalte det italienske parlament, at NATO lnge i det skjulte havde trnet partisaner til dette forml.[7][8][9]

Gladio programmet var tilsyneladende aktivt i alle europiske NATO-lande og nogle neutrale lande. Emnet er specielt kontroversielt i Italien, hvor en rapport i 2000 konkluderede, at Gladio havde vret involveret i nyfascistisk terrorisme, der skulle mindske kommunistisk, politisk indflydelse i landet.[10][11]

Afslutningen p den kolde krig og oplsningen af Warszawapagten i 1991 fjernede NATO’s primre modstander. Dette gav anledning til en strategisk revaluering af NATO’s forml og opgaver. I praksis medfrte det en gradvis (og stadig igangvrende) ekspansion af NATO i steuropa og en udvidelse af aktiviteter til en rkke omrder, der ikke tidligere havde vret NATO’s arbejdsomrder. Den frste udvidelse af NATO efter den kolde krig skete med genforeningen af Tyskland 3. oktober 1990 efter Berlinmurens fald. Det tidligere sttyskland blev en del af Tyskland og dermed ogs af NATO alliancen. For at sikre en sovjetisk godkendelse af et forenet Tyskland, der fortsat var en del af NATO, blev det aftalt, at udenlandske tropper og atomvben ikke mtte udstationeres i sttyskland, og at NATO aldrig ville blive udvidet lngere stp.[12]

28. februar 1994 deltog NATO for frste gang i ben kamp, da fire serbiske fly blev skudt ned efter at have brudt et flyveforbud over Bosnien-Hercegovina der var beordret af FN. NATO hndhvede flyveforbuddet, der var startet 12. april 1993 og sluttede 20. december 1995. NATO’s luftangreb i 1995 hjalp med til at afslutte krigen p Balkan.

Mellem 1994 og 1997 dannede NATO flere fora for regionalt samarbejde mellem NATO og alliancens naboer, for eksempel Partnerskab for fred og Euro-Atlantic Partnership Council. 8. juli 1997 blev tre tidligere kommunistiske lande, Ungarn, Tjekkiet og Polen inviteret til at deltage i NATO alliancen og blev formelt indlemmet i 1999.

24. marts 1999 deltog NATO i den frste strre konflikt i alliancens historie, da NATO styrker gik ind i Kosovokrigen med en 11 uger lang luftkampagne mod dele af det davrende Jugoslavien (nuvrende Serbien). En formel krigserklring fandt aldrig sted. De serbiske jugoslaver kaldte Kosovokrigen for militr aggression og imod FN-charteret.[13]

Konflikten sluttede 11. juni 1999, da Slobodan Miloevi bjede sig for NATO’s krav og accepterede resolution 1244.[14] Nato hjalp derefter med at etablere KFOR, en NATO ledet styrke under FN mandat, der varetager sikkerheden i Kosovo.

NATO’s ekspansion, aktiviteter og geografiske dkning er blevet forget yderligere efter terrorangrebet 11. september 2001. Angrebet frte til, at NATO chartrets artikel 5 blev taget i brug. Artikel 5 siger, at et angreb p en medlemsstat anses for et angreb p alle alliancens medlemmer. 4. oktober 2001 fastslog NATO endeligt, at angrebet var dkket af artikel 5.[15]

Angrebet medfrte de frste militre aktioner begrundet med artikel 5 i NATO’s historie: Operation Eagle Assist og Operation Active Endeavour.

P trods af denne hurtige, solidariske reaktion stod NATO snart over for en krise. 10. februar 2003 nedlagde Frankrig og Belgien veto mod planer om at forsvare Tyrkiet i tilflde af en krig med Irak. Begrundelsen var, at sdanne planer ville sende et signal om, at forhandlingerne med Irak havde slet fejl.[16] Tyskland brugte ikke sin veto-ret, men stttede alligevel Frankrigs og Belgiens veto.

I sprgsmlet om Afghanistan udviste alliancen til gengld strre sammenhold. 16. april 2003 enedes NATO landene om at tage kommandoen over International Security Assistance Force (ISAF) i Afghanistan. Forslaget blev fremsat af Tyskland og Holland, de to lande der ledte ISAF, og alle 19 NATO ambassadrer godkendte beslutningen enstemmigt. ISAF kom under NATO’s kontrol 11. august. Det var frste gang i NATO’s historie, at alliancen styrede en militr operation uden for Europa.[17]

31. juli 2006 overtog en NATO-ledet styrke bestende af tropper fra Canada, Storbritannien, Tyrkiet, Danmark og Holland de militre operationer i det sydlige Afghanistan fra en amerikansk ledet styrke.[18]

Nye NATO strukturer blev skabt, og gamle nedlagt. NATO’s reaktionsstyrke, NATO Response Force (NRF), blev dannet efter NATO topmdet i Prag 21. november 2002.[19]19. juni 2003 startede en strre omstrukturering af de militre NATO kommandoer, da hovedkvarteret for Supreme Allied Commander Atlantic blev nedlagt og en ny kommando, Allied Command Transformation (ACT) blev oprettet i Norfolk i Virginia i USA. Samtidig blev Supreme Headquarters Allied Powers Europe (SHAPE) ogs hovedkvarter for Allied Command Operations (ACO). ACT er ansvarlig for at transformere NATO til fremtidige opgaver, mens ACO er ansvarlig for militre operationer.[20]

Udvidelsen med nye medlemslande fortsatte, og syv nye lande blev indlemmet i NATO: Estland, Letland, Litauen, Slovakiet, Slovenien, Bulgarien og Rumnien.[21] Disse lande blev inviteret til forhandlinger om medlemskab ved NATO topmdet i Prag i 2002 og blev optaget i NATO 29. marts 2004. Udvidelsen var den strste i NATO’s historie.[22]

En rkke andre lande har ogs udtrykt nske om at blive optaget i NATO, blandt andet Albanien, Kroatien, Den Tidligere Jugoslaviske Republik Makedonien, Georgien og Montenegro.

Rusland mener, at NATO’s udvidelser mod st siden slutningen p den kolde krig har vret en klar overtrdelse af en aftale mellem den sovjetiske leder Mikhail Gorbatjov og George H.W. Bush, der tillod en fredelig genforening af Tyskland. NATO’s ekspansionspolitik bliver set som en fortsttelse af den kolde krigs forsg p at omringe og isolere Rusland.[23][24][25]

Artikel 10 af den Nordatlantiske Traktat gr det muligt for ikke-medlemslande at blive optaget i NATO:

Artikel 10 stter to generelle begrnsninger for kommende medlemsstater:

I 1999 blev der fastsat en procedure for optagelsen af fremtidige medlemslande, Membership Action Plan (MAP). Et potentielt medlemsland skal rligt rapportere om sine fremskridt inden for fem omrder:[27]

NATO giver feedback og teknisk rdgivning til det enkelte land og evaluerer dets fremskridt.[28]

Det er usandsynligt, at NATO skulle invitere lande som Irland, Sverige, Finland, strig og Schweiz til medlemskab, fordi befolkningen og de valgte regeringer i disse lande ikke sttter et medlemskab i NATO. NATO anerkender officielt disse landes neutralitetspolitik.

Der er blevet etableret to fora, der skal fremme fremtidigt samarbejde mellem de 28 NATO-lande og 21 skaldte “partnerlande.”

De 21 partnerlande er:

Den Individuelle Partnerskabshandlingsplan (IPAP), der s dagens lys ved NATO topmdet i Prag i 2002, er ben for lande, der har den politiske vilje til at ge deres samarbejde med NATO.[31][32]

IPAP handleplaner er oprettet med disse lande:

Middelhavsdialogen der blev startet i 1994, er et forum for samarbejde mellem NATO og syv lande i Middelhavsomrdet.

I 2004 styrkedes Middelhavsdialogen p et topmde i Istanbul, og blev hvad NATO kalder et “gte partnerskab,” med en rkke nye ml: Styrkelse af den politiske dialog, strre interoperabilitet, en forsvarsreform og terrorbekmpelse.[33]

NATO samarbejder med Rusland i NATO-Rusland Rdet, der blev etableret i maj 2002.[34]

Filippinerne har lnge vret allieret med USA. Filippinerne fik betegnelsen “strre ikke-NATO allieret” 6. oktober 2003, hvilket tillod USA og Filippinerne at samarbejde om militr forskning og udvikling. I april 2005 indgik Australien, der lnge har vret allieret med USA, en sikkerhedsaftale med NATO, der skulle ge efterretningssamarbejdet i krigen mod terrorisme. Australien har ogs en forsvarsattach posteret i NATO’s hovedkvarter.[35] Samarbejde med Japan, El Salvador, Sydkorea og New Zealand er ogs blevet udtrykt som vrende en prioritet.[36] Israel er med i middelhavsdialogen og har sgt at udvide sit samarbejde med NATO. Israel blev for frste gang besgt af en NATO-leder 23. februar 24. februar 2005.[37] Den frste flles fldevelse mellem NATO og Israel fandt sted 27. marts 2005.[38] I juni samme r deltog israelske tropper i NATO velser.

Flere har talt for, at Israel optages i NATO-alliancen, blandt andet Spaniens tidligere premierminister, Jos Mara Aznar og den italienske forsvarsminister Antonio Martino. Men NATO’s generalsekretr Jaap de Hoop Scheffer, afviste i september 2006 at et Israelsk medlemskab kan komme p tale. Israel har heller ikke sgt om en optagelse i NATO.[39]

Som alle alliancer styres NATO i sidste ende af sine 28 medlemslande. Den Nordatlantiske Traktat, og andre aftaler, faststter rammer for hvordan beslutninger tages i NATO. Hver af de 28 medlemslande sender en delegation, eller mission, til NATO’s hovedkvarter i Bruxelles i Belgien. Lederen af hver delegation kaldes “den permanente reprsentant” og er normalt en hjtrangerende embedsmand eller erfaren ambassadr. Den permanente reprsentant har diplomatisk status af ambassadr.

Sammen udgr de permanente reprsentanter det Nordatlantiske Rd (NAC), et organ der mdes mindst en gang om ugen og har den politiske beslutningsmagt inden for NATO. Der er ogs jvnlige mder i rdet med deltagelse af udenrigsministre, forsvarsministre eller regeringsledere, og det er ved disse mder, store beslutninger om NATO’s politik normalt bliver taget. Det skal dog bemrkes, at rdet har samme politiske beslutningsmagt, ligegyldigt hvilket niveau mderne foregr p.

Mderne i det Nordatlantiske Rd ledes af NATO’s generalsekretr, og nr beslutninger skal trffes, trffes beslutningerne enstemmigt. Der stemmes ikke, og der kan ikke tages beslutninger ud fra flertallets nsker.[41]

Et andet medlem af hvert lands NATO-delegation er den militre reprsentant, en hjtrangerende officer fra det enkelte lands militr. Sammen udgr de militre reprsentanter den Militre Komit,[42] et organ, der er ansvarligt for at udarbejde anbefalinger til det politiske organ i militre sprgsml. Til tider holder rdet ogs mder med landenes forsvarschefer.

NATO’s Parlamentariske Forsamling (NPA) udgres af reprsentanter fra medlemslandene og reprsentanter fra 13 partnerlande.[43] Officielt er forsamlingen ikke en del af NATO’s politiske struktur og har som arbejdsomrde at samle NATO lande til diskussioner om sikkerhedspolitik.

NATO’s militre operationer ledes af to strategiske ledere, begge hjtstende officerer fra USA’s militr, assisteret af en stab, der udgres af medlemmer fra hele NATO. De strategiske ledere er underlagt den Militre Komit.

Fr 2003 var de strategiske ledere verste, allierede leder i Europa (SACEUR) og den verste allierede leder for Atlanten (SACLANT). Under den nuvrende ordning er den samlede kommando delt mellem to kommandocentre, Allied Command Transformation (ACT), der er ansvarlig for udvikling og trning af NATO-styrkerne, og Allied Command Operations, der er ansvarlig for NATO’s militre operationer p verdensplan. Lederen af Allied Command Operations har beholdt titlen SACEUR, og hovedkvarteret er stadig SHAPE, der ligger i Belgien. ACT derimod ligger i det tidligere SACLANT hovedkvarter i Norfolk i Virginia, USA.

Stillingen som chef for Allied Command Europe, der siden 2003 har heddet Allied Command Operations, er blevet besat af flgende:[45]

Note: Fra Ridgways tid har SACEUR ogs vret chef for United States European Command

LA-ikon

Koordinater: 505234N 42519 / 50.876155555556N 4.4220111111111 / 50.876155555556; 4.4220111111111

See the article here:
NATO – Wikipedia, den frie encyklopdi

Posted in NATO | Comments Off on NATO – Wikipedia, den frie encyklopdi

Secretary Clinton to visit the Virginia Military Institute …

Posted: July 1, 2016 at 9:40 pm

On April 3, Secretary of State Hillary Rodham Clinton will visit the Virginia Military Institute, the NATO headquarters in Norfolk, Virginia, and deliver remarks at the World Affairs Council at the Sheraton Waterside Hotel in Norfolk.

At approximately noon, Secretary Clinton will receive the Distinguished Diplomat Award from the Virginia Military Institute. Established in 1996 by the board of advisers for VMIs Department of International Studies and Political Science, the Distinguished Diplomat Award is given in recognition of outstanding achievement in advancing U.S. interests abroad through diplomacy.

Secretary Clintons work throughout her public life representing the United States in numerous venues and on issues of national and international importance makes this award highly appropriate, said Gen. J.H. Binford Peay III, superintendent of the military college.

Secretary Clinton will also visit members of the only NATO command in North America and the only permanent NATO headquarters outside of Europe. Upon arriving at Allied Command Transformation (ACT) in Norfolk, Virginia, Secretary Clinton will receive a briefing on NATO activities. Following the briefing, Secretary Clinton will attend a meet and greet with ACT community members.

In the evening, Secretary Clinton will serve as a guest speaker at the World Affairs Council NATO Fest 2012 Banquet at The Norfolk Sheraton Waterside Hotel. The NATO Festival is one of the World Affairs Councils most successful programs. The program honors the NATO nations and focuses on different aspects of issues the transatlantic alliance faces.

Tuesday, April 3

Approximately 12:00 p.m. Secretary Clinton receives the Distinguished Diplomat Award from Virginia Military Institute, at VMIs Cameron Hall, in Lexington, Virginia. (OPEN PRESS COVERAGE) Press pre-set times to follow.

For further information, please contact the Department of States press office at (202) 647-2492 or Colonel Stewart MacInnis (540) 464-7207 (office) or (540) 570-0464 (cell) or by email at macinnissd@vmi.edu.

6:10 p.m. Secretary Clinton delivers remarks to the World Affairs Council 2012 NATO Fest, at the Sheraton Waterside Hotel, in Norfolk, Virginia. (OPEN PRESS COVERAGE)

This event is open to credentialed members of the media.

For more information please contact Lori Crouch (757) 664-4067 or (757) 646-5381 or Major Robin Ochoa COM: 757-747-3227 or by email robin.ochoa@act.nato.int.

Original post:
Secretary Clinton to visit the Virginia Military Institute …

Posted in NATO | Comments Off on Secretary Clinton to visit the Virginia Military Institute …

NATO chief: 4 battalions to Eastern Europe amid Russia …

Posted: June 14, 2016 at 4:41 pm

NATO Secretary General Jens Stoltenberg discussed the deployment at a news conference in Warsaw, Poland, prior to this week’s gathering of alliance defense ministers.

“This will send a clear signal that NATO stands ready to defend any ally,” Stoltenberg said.

NATO’s easternmost members, including Poland and the Baltic states, have long sought the increased presence of NATO troops in their respective countries, a request driven in part by Russia’s 2014 military intervention and annexation of Crimea and because of Moscow’s backing of separatists in eastern Ukraine.

In May, while appearing at a press conference with Stoltenberg, Polish President Andrzej Duda called the proposed deployment of multinational forces to Poland “of crucial importance.”

The deployment has been under discussion for some time and will be formally approved at the NATO summit in Warsaw in July.

Each of the battalions is expected to consist of up to 1,000 soldiers. Germany, the UK and the U.S. are expected to lead three of the battalions, while the leadership of the fourth battalion has yet to be determined.

Stoltenberg also highlighted other actions the alliance was taking to boost its ability to respond to external threats, including pre-positioning military equipment further east and tripling the size of the 40,000-strong NATO response force.

In February, the U.S. Department of Defense announced it was spending $3.4 billion for the European Reassurance Initiative in an effort to deter Russian aggression against NATO allies. That initiative will include the prepositioning of equipment in the Baltic States, Poland and Central Europe.

Poland and Estonia are two of only five NATO members that meet the alliance’s recommended level of defense spending, which is 2% of GDP. A NATO official told CNN in April that Latvia and Lithuania are projected to also meet the NATO 2% target in their 2017-2018 budgets.

This month, NATO members conducted a new exercise, Anaconda-16, in Poland, an effort that included some 31,000 troops from Poland, the U.S. and 17 other NATO member nations. It’s the biggest training exercise to take place in Poland since the end of the Cold War.

“Our defense and deterrence does not rely on just four battalions. These are part of a much bigger shift in our posture, in response to the challenges we face,” Stoltenberg said.

Read more from the original source:
NATO chief: 4 battalions to Eastern Europe amid Russia …

Posted in NATO | Comments Off on NATO chief: 4 battalions to Eastern Europe amid Russia …

NATO – YouTube

Posted: March 17, 2016 at 12:44 pm

NATO and Afghanistan videos for 2015. At the end of 2014, NATO completed its combat mission in Afghanistan and opened a new chapter in its relationship with Afghanistan. The security of Afghanistan will be fully in the hands of the countrys 350,000 Afghan soldiers and police. But NATO Allies, together with many partner nations, will remain to train, advise and assist them.

Our new mission, Resolute Support, will bring together around 12,000 men and women from NATO Allies and 14 partner nations. The mission is based on a request from the Afghan government and the Status of Forces Agreement between NATO and Afghanistan. The United Nations Security Council unanimously welcomed the agreement between Afghanistan and NATO to establish the mission and stressed the importance of continued international support for the stability of Afghanistan.

You can find older videos on NATO and Afghanistan in the following playlists on this channel:

2014: http://www.youtube.com/playlist?list=PL_vlwQEsZAbyZKd28Tf… 2013: http://www.youtube.com/playlist?list=PL_vlwQEsZAbzi7OzlOR… 2012: http://www.youtube.com/playlist?list=PL_vlwQEsZAbwIBMVWu8… 2011: http://www.youtube.com/playlist?list=PL_vlwQEsZAbz4Wokd0i… up to 2010: http://www.youtube.com/playlist?list=PL_vlwQEsZAbzLc8mY5z…

Visit link:
NATO – YouTube

Posted in NATO | Comments Off on NATO – YouTube

NATO launches sea mission against migrant traffickers …

Posted: March 6, 2016 at 8:45 pm

BRUSSELS NATO ships are on their way to the Aegean Sea to help Turkey and Greece crack down on criminal networks smuggling refugees into Europe, the alliance’s top commander said on Thursday.

Hours after NATO defense ministers agreed to use their maritime force in the eastern Mediterranean to help combat traffickers, Supreme Allied Commander Gen. Philip Breedlove said he was working quickly to design the mission.

“We are sailing the ships in the appropriate direction,” Breedlove told a news conference, and the mission plan would be refined during the time they were en route. “That’s about 24 hours,” he said.

The plan, which was first raised only on Monday by Germany and Turkey, took NATO by surprise and is aimed at helping the continent tackle its worst migration crisis since World War Two. More than a million asylum-seekers arrived last year.

Unlike the EU’s maritime mission off the Italian coast, which brings rescued migrants to Europe’s shores, NATO will return migrants to Turkey even if they are picked up in Greek waters.

Britain’s defense minister said that marked a significant change in policy. “They won’t be taken to Greece and that’s a crucial difference,” Michael Fallon told reporters.

NATO will also monitor the Turkey-Syria land border for people-smugglers, said NATO Secretary-General Jens Stoltenberg.

Although the plan is still to be detailed by NATO generals, the allies are likely to use the ships to work with Turkish and Greek coastguards and the European Union border agency Frontex.

“There is now a criminal syndicate that is exploiting these poor people and this is an organized smuggling operation,” U.S. Secretary of Defense Ash Carter told reporters.

“Targeting that is the way that the greatest effect can be had … That is the principal intent of this,” Carter said.

The numbers of people fleeing war and failing states, mainly in the Middle East and North Africa, show little sign of falling, despite winter weather that makes sea crossings even more perilous.

A 3 billion euro ($3.4 billion) deal between the EU and Turkey to stem the flows has yet to have a big impact.

SEEKING SHIPS

Germany said it would take part in the NATO mission along with Greece and Turkey, while the United States, NATO’s most powerful member, said it fully supported the plan.

The alliance’s so-called Standing NATO Maritime Group Two has five ships near Cyprus, led by Germany and with vessels from Canada, Italy, Greece and Turkey. Breedlove said NATO would need allies to contribute to sustain the mission over time.

Denmark is expected to offer a ship, according to a German government source. The Netherlands may also contribute.

“It is important that we now act quickly,” German Defence Minister Ursula von der Leyen said.

Intelligence gathered about people-smugglers will be handed to Turkish coastguards to allow them to combat the traffickers more effectively, rather than having NATO act directly against the criminals, diplomats said.

Greek and Turkish ships will remain in their respective territorial waters, given sensitivities between the two countries.

NATO and the EU are eager to avoid the impression that the 28-nation military alliance is now tasked to stop refugees or treat them as a threat.

“This is not about stopping or pushing back refugee boats,” Stoltenberg said.

(Additional reporting by Sabine Siebold in Brussels and Michele Kambas in Athens,; Editing by Mark Trevelyan)

Read more from the original source:
NATO launches sea mission against migrant traffickers …

Posted in NATO | Comments Off on NATO launches sea mission against migrant traffickers …

Severoatlantick aliance Wikipedie

Posted: February 20, 2016 at 9:50 am

Severoatlantick aliance (anglicky North Atlantic Treaty Organization NATO, francouzsky Organisation du Trait de lAtlantique Nord OTAN; doslova Organizace Severoatlantick smlouvy) je euroatlantick mezinrodn vojensk pakt. Byl zaloen 4.dubna 1949 podpisem Severoatlantick smlouvy. Aliance sdl vBruselu vBelgii.

Na svm potku byla Severoatlantick aliance jen otrochu vce ne politick sdruen. Korejsk vlka ale podntila lensk stty kvytvoen vojensk struktury pod dohledem dvou americkch velitel. Slovy prvnho generlnho tajemnka Hastingse Ismaye bylo kolem NATO udret Ameriku vEvrop, Rusko mimo zpadn Evropu a Nmecko pi zemi.[1] Vroce 1966 odela Francie zvojenskch struktur NATO kvli snaze oudren si vojensk nezvislosti na Spojench sttech. Kvli tomu se sdlo pesunulo zPae do Bruselu.[2][3]

Po pdu Berlnsk zdi vroce 1989 se Aliance angaovala ve vlce vJugoslvii. Prvn vojensk operace NATO vhistorii probhly mezi lety 1992 a 1995 pi vlce vBosn a Hercegovin[4] a pozdji vroce 1999 vJugoslvii. Aliance se snaila zlepit vztahy svchodnmi stty, co vystilo vjej rozen nkolika stty bval Varavsk smlouvy vletech 1999 a 2004. lnek5, kter tvo zklad Severoatlantick smlouvy, byl poprv pouit po teroristickch tocch 11.z 2001, co znamen, e tok byl povaovn za tok proti vem 19lenskm sttm.[5] Od roku 2003 vede Aliance innost Mezinrodnch bezpenostnch podprnch sil vAfghnistnu. Do konce roku 2011 zajiovala vcvik nov armdy vIrku, astn se protipirtskch operac[6] a vroce 2011 vyhlsila bezletovou znu nad Liby vsouladu srezoluc Rady bezpenosti OSN .1973. Pvodn cl akce, na n intervenn sly dostaly mandt, byl vak rozen (u mimo mandt OSN), co vedlo ke svren dosavadnho vldnoucho reimu.

16.prosince 2002 byla mezi NATO a Evropskou uni podepsna dohoda ospoluprci Berln plus, kter mimo jin umouje Evropsk unii vyuvat prostedky ikapacity NATO.[7] Vsouasnosti je soust Severoatlantick aliance 28lenskch stt, nejnovjmi leny jsou od dubna2009 Albnie a Chorvatsko.[8] Celkov armdn vdaje vech len NATO tvo pes 70% celosvtovch armdnch vdaj.[9] Samotn Spojen stty zodpovdaj za 43% celosvtovch vdaj na armdu[10] a Spojen krlovstv, Francie, Nmecko a Itlie za dalch 15%.[9]

24. listopadu 2015 sestelilo tureck letectvo rusk bitevn letoun Suchoj Su-24 dajn naruujc tureck vzdun prostor nadprovincii Hatay. lo o prvn pm stetnut mezi ozbrojenmi silami lenskho sttu a Ruska v padestilet historii Severoatlantick aliance.[11]

Za pedchdce NATO je povaovn Bruselsk pakt, kter 17.bezna 1948 podepsaly Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Francie a Spojen krlovstv. Kobran proti Sovtskmu svazu byla ale zapoteb iast Spojench stt, a proto se zaalo mluvit onov vojensk alianci.[12] To vystilo vSeveroatlantickou smlouvu, kter byla podepsna 4.dubna 1949 ve Washingtonu, D.C. pti stty Bruselskho paktu, Spojenmi stty, Kanadou, Portugalskem, Itli, Norskem, Dnskem a Islandem. Podle msta podpisu se nkdy nazv Washingtonskou smlouvou.[13]

Smlouva obsahuje 14lnk, mezi hlavn pat lnek5:

Ve lnkuIV Bruselskho paktu se vslovn pe, e reakce stt na ozbrojen tok mus bt vojenskho charakteru.[15] Tm se li od lnku5 Severoatlantick smlouvy, kde je vojensk tok pouze jednou zmonch reakc. Navc Severoatlantick smlouva (ve lnku6) omezuje pole psobnosti nad obratnk Raka.[14] To je dvod, pro NATO nezashlo pi vlce oFalklandy.

Zatek Korejsk vlky vroce 1950 podntil NATO krozvoji vojenskch struktur.[16] Na konferenci vroce 1952 vLisabonu se dohodla, e zavede minimln 50diviz do konce toho roku stm, e do dvou let poet roz na 96.[17] Pt rok byl ale poadavek snen na zhruba 35diviz. VLisabonu byla tak zavedena pozice Generlnho tajemnka NATO, jm se jako prvn stal baron Hastings Lionel Ismay.[18]

Vz 1952 zaalo prvn velk vojensk cvien NATO na moi: pi operaci Mainbrace nacviovalo obranu Dnska a Norska pes 160plavidel.[19] Mezi dal velk cvien pat nap.operace Grand Slam, pi n NATO poprv nacviovalo veStedozemnm moi, operace Mariner, kter se astnilo 300lod a 1000letadel,[20] operace Italic Weld probhajc vsevern Itlii, operace Grand Repulse vNmecku nebo operace Monte Carlo simulujc podmnky satomovmi zbranmi.[21]

Vroce 1952 se leny NATO staly ecko a Turecko. Nkdy vt dob zapoalo budovn st Gladio, evropskho protikomunistickho odboje organizovanho Severoatlantickou alianc.[22] Vroce 1953 oznmil Sovtsk svaz, e by se ml pipojit kNATO, aby se zachoval mr vEvrop. lensk zem se ale bly, e Sovtsk svaz chce Alianci oslabit, a tak nvrh zamtly.[23] Pijet Zpadnho Nmecka do Aliance 9.kvtna 1955 popsal Halvard Lange, tehdej ministr zahrani Norska, za rozhodujc zlomov bod vdjinch naeho kontinentu.[24] Odpovd Sovtskho svazu na tuto udlost bylo vytvoen Varavsk smlouvy, kterou 14.kvtna 1955 podepsaly Sovtsk svaz, Maarsko, eskoslovensko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Albnie a Nmeck demokratick republika (NDR).

Vdruh polovin roku 1957 NATO uskutenilo nkolik velkch vojenskch cvien. Operac Counter Punch, Strikeback a Deep Water se astnilo vce ne 250000 vojk, 300lod a 1500letadel.[25]

Sjednocenost NATO byla naruena bhem vldy francouzskho prezidenta Charlese de Gaulla, kter do adu nastoupil roku 1959. Ten protestoval proti silnmu vlivu Spojench stt na Alianci a blzkm vztahm mezi Spojenmi stty a Spojenm krlovstvm.[26] 17.z 1958 poslal prezidentovi Dwightu D. Eisenhowerovi a britskmu premirovi Haroldu Macmillanovi memorandum, ve kterm dal vyzdvien Francie na stejnou pozici, jakou maj USA a Spojen krlovstv, a rozen psobnosti NATO na oblasti jako Francouzsk Alrsko, kde Francie potebovala pomoci vboji proti vzpourm.[26][27]

Odpov na memorandum de Gaulla neuspokojila, a tak zaal pro Francii vytvet nezvislou obrannou slu. Chtl tak Francii poskytnout monost uzavt mr sVchodnm blokem, msto aby byla zataena do globln vlky mezi NATO a stty Varavsk smlouvy. Vbeznu 1959 Francie sthla sv prvn jednotky zvelen NATO; vervnu de Gaulle zakzal umisovat ciz jadern zbran na francouzsk zem. Vroce 1966 byly zvojenskch struktur NATO staeny vechny francouzsk jednotky a Francie vykzala vechny ciz jednotky ze svho zem.[28][29] Protoe pedtm bylo Vrchn velitelstv spojeneckch sil v Evrop (SHAPE) umstno pobl Pae, muselo se pesunout do Belgie.[3] Francie zstala lenem Aliance a zavzala se, e vppad toku komunist pouije na obranu Evropy sv vlastn jednotky. Mezi francouzskmi a americkmi sttnmi ednky byly uzaveny tajn dohody, kter popisovaly nvrat francouzskch jednotek do struktur NATO vppad, e vypukne vlka mez Vchodem a Zpadem.[30]

Po druh berlnsk krizi a Karibsk krizi si ob strany studen vlky uvdomily nutnost institucionalizovat proces uvolovn napt.[31] Vroce 1967 NATO pijalo strategii vytyujc dv funkce Aliance: udret vojenskou bezpenost a zrove prosazovat politiku dtente. Touto strategi se NATO dilo a do konce studen vlky.[32]

Vroce 1964 nastoupil na msto generlnho tajemnka NATO italsk politik Manlio Brosio. Jednou zjeho prvnch akc bylo zaloen Vboru pro obrann plnovn, jejmi podzenmi orgny byly vroce 1966 ureny ji existujc Vojensk vbor a nov vznikl Skupina pro jadern plnovn.[33] Vechny rozhodovac pravomoci ve vojenskch zleitostech byly pevedeny na Vbor pro obrann plnovn a tak bylo Francii umonno setrvat vpolitick struktue Aliance.[33]

Vroce 1969 uinily Spojen stty a Zpadn Nmecko zsadn zmny ve sv zahranin politice, kter umoovaly lpe prosazovat dtente.[34]Richard Nixon zavedl Nixonovu doktrnu a vZpadnm Nmecku zaala platit Ostpolitik, kter nahradila Hallsteinovu doktrnu, kter stanovovala, e Zpadn Nmecko nebude navazovat ani udrovat diplomatick vztahy sdnm sttem, kter nave diplomatick vztahy sNDR.[34]

Vt dob byly uinny snahy ojadern odzbrojovn. Vbeznu 1970 vela vplatnost Smlouva o neen jadernch zbran a vkvtnu 1972 Richard Nixon a Leonid Ilji Brenv podepsali smlouvy SALTI a ABM.[35] Vroce 1979 pak byla Brenvem a novm americkm prezidentem Jimmym Carterem podepsna smlouva SALTII, m pestala platit SALTI. SALTII ale nikdy nevstoupila vplatnost, protoe jej ratifikaci odmtl Sent USA kvli sovtsk agresi vAfghnistnu. Jej limity ale oba stty vcelku dodrovaly.[36]

Vroce 1976 zaal Sovtsk svaz vEvrop rozmisovat jadern systmy typu SS-20.[37] Odpovd NATO bylo pijet tzv.dvoukolejnho rozhodnut zroku 1979. Aliance se rozhodla vEvrop rozmstit tm 600odpalovacch zazen zench stel a zrove vyslovila podporu kontroly zbrojen.[38]

Po vtzstv vprezidentskch volbch roku 1980 vyhlsil Ronald Reagan novou Reaganovu doktrnu, kter urila nov smr politiky Zpadu. Reagan povaoval celosvtovou kampa za demokracii, pouh obrana proti komunismu mu nepipadala dostaten.[39]

Vroce 1982 se lenem Aliance stalo panlsko. Vt dob zaalo NATO tlait na Sovtsk svaz ohledn dodrovn lidskch prv.[40] Vsouvislosti stm Reagan na zatku roku 1983 oznail komunistick svt za i zla, co velk st zpadnch mdi povaovala za pehnan.[41] 1.z 1983 sovtsk protivzdun obrana sestelila bez varovn jihokorejsk civiln letadlo; zemelo 250lid a tato tragdie podpoila Reaganovu politiku voch zpadn veejnosti.[41] Konec studen vlky se pak thl ve znaku vzjemnch dohod oodzbrojovn.[42] Prvn schze Reagana a novho sovtskho vdce Michaila Gorbaova probhla vroce 1985 venev. Na druh schzi vReykjavku se Gorbaov snail Reagana pesvdit, aby ustoupil od jm plnovan Strategick obrann iniciativy, co on odmtl.[42] Na tetm setkn ve Washingtonu pak Reagan a Gorbaov podepsali Smlouvu olikvidaci raket stednho a krtkho doletu (INF).[43]

Znik Varavsk smlouvy vroce 1991 odstranil de facto hlavnho protivnka NATO a podntil nov debaty oelu a povaze Aliance. Vsledkem je roziovn NATO po Evrop a rozen jejch aktivit do oblast, kter pedtm nebyly vjejm poli psobnosti.

Prvn rozen NATO po studen vlce pilo se znovusjednocenm Nmecka 3.jna 1990, kdy se bval NDR pipojila ke Spolkov republice Nmecko a Alianci. To bylo dohodnuto Smlouvou dva plus tyi dve tho roku. Aby stmto bodem smlouvy souhlasil Sovtsk svaz, strany se dohodly, e vbval NDR nebudou umstny ciz vojensk jednotky a jadern zbran. Stephen F. Cohen vroce 2005 prohlsil, e NATO se tehdy zavzalo, e se nebude roziovat dle na vchod,[44] ale podle Roberta Zoellicka, tehdejho zstupce ministra zahraninch vc USA, kter se astnil smlouvn opodmnkch Smlouvy dva plus tyi, dn takov zvazek neexistoval.[45] Vkvtnu 2008 Michail Sergejevi Gorbaov prohlsil, e Amerian slbili, e NATO se nebude roziovat dl ne za hranice Nmecka po studen vlce.[46]

Soust rekonstrukce NATO po studen vlce byla reorganizace jej vojensk struktury. Vznikly nkter nov sloky, nap. Velitelstv spojeneckho sboru rychl reakce, a byly uzaveny dohody oredukci vojenskch sil. Smlouva o konvennch ozbrojench silch v Evrop (CFE) mezi NATO a stty Varavsk smlouvy, kter byla uzavena vroce 1990, vyadovala snen potu jednotek na hodnoty, kter nepekrauj urit hranice.[47] Vroce 1999 byl pak vytvoen adaptovan text smlouvy, ve kterm byla odstranna blokov architektura (NATO vs.Varavsk smlouva). Stty NATO ale zatm adaptovan text neratifikovaly, protoe ekaj, a Rusko sthne sv jednotky zGruzie a Moldavska.[48] Vroce 1995 se Francie navrtila do Vojenskho vboru NATO a od t doby se zvila jej spoluprce svojenskmi strukturami Aliance. Politika Nicolase Sarkozyho nakonec vystila vnvrat Francie do vojenskho velen NATO 4.dubna 2009.[2]

Vroce 1999 se lenskmi zemmi NATO staly esko, Maarsko a Polsko.

Na praskm summitu vroce 2002 NATO zruilo nkter star struktury a zaloila nov. Byly vytvoeny Sly rychl reakce NATO, bylo zrueno Vrchn velitelstv spojeneckch sil v Atlantiku (SACLANT) a vzniklo Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci (ACT) a zVrchnho velitelstv spojeneckch sil vEvrop (SHAPE) se stalo Velitelstv spojeneckch sil pro operace (ACO).[49]

Na praskm summitu se tak zaalo hovoit ovstupu sedmi novch stt do NATO: jednalo se oEstonsko, Lotysko, Litvu, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko aRumunsko. Do Aliance tyto stty vstoupily 29.bezna 2004, krtce ped summitem vIstanbulu. 30.bezna zaala mise Baltic Air Policing, kter podporuje suverenitu Baltskch stt poskytovnm vojenskch letoun za elem ochrany ped ppadnm leteckm tokem.[50]

Summit vroce 2006 vRize byl prvnm summitem NATO, kter probhal na bvalm zem Sovtskho svazu. Hlavnm tmatem byla otzka Afghnistnu a snahy odal rozen NATO a Partnerstv pro mr.[51] Na summitu vBukureti vroce 2008 byly ke lenstv vAlianci pizvny Chorvatsko a Albnie, kter se oficiln pipojily vdubnu 2009. Ukrajin a Gruzii bylo pislbeno pijet do Aliance vbudoucnosti.[52]

Na praskm summitu bylo dohodnuto pezkoumn monosti ochrany zem Aliance ped raketovmi hrozbami. Spojen stty pozdji zaaly vyjednvat sPolskem a eskem ovybudovn protiraketov obrany na jejich zem.[53] Vroce 2007 bylo dohodnuto, e zkladny maj bt do provozu uvedeny do roku 2015.[54] Vervenci 2008 esko a Spojen stty podepsaly pedbnou dohodu oumstn zkladny protiraketov obrany na eskm zem[55] a sPolskem byla podobn dohoda uzavena vsrpnu.[56] Vreakci na to vesku vce ne 200000 lid podepsalo petici poadujc referendum ozzen zkladny.[57]

Vreakci na vyjednvn rusk prezident Vladimir Putin prohlsil, e uskutenn tchto pln by mohlo vst knovm zvodm ve zbrojen. Tak naznail, e Rusko odstoup od Smlouvy okonvennch ozbrojench silch vEvrop (CFE) do t doby, ne vechny stty NATO podepou adaptovan text smlouvy.[58] Americk ministr zahrani na to odpovdl, e se Rusko nem eho obvat, protoe nkolik protiraketovch stel by rusk jadern arzenl zastavit nedokzalo.[58]

Vlistopadu 2007 byl odstup od smlouvy CFE odhlasovn ruskm parlamentem.[48] Dohoda oumstn 10protiraketovch stel a systmu MIM-104 Patriot do Polska ze 14.srpna 2008 vedla kjadernm hrozbm Polsku ze strany Ruska. 20.srpna 2008 navc Rusko oznmilo Norsku, e zru vechnu vojenskou spoluprci sNATO.[59]

17.z 2009 americk prezident Barack Obama oznmil, e opout od plnu na protiraketov stely dlouhho doletu a msto toho bude Evropa chrnna proti stelm stednho a krtkho doletu lomi vyuvajc systm Aegis.[60] Oznmen se setkalo skritikou vamerickm Kongresu[61] ahlavn vPolsku.[62]. Rusko naopak rozhodnut uvtalo aoznmilo, e opaten pijat vreakci na americk projekt, mimo jin rozmstn raket typu 9K720 Iskander vKaliningradsk oblasti, zru. Nov zvolen generln tajemnk NATO Anders Fogh Rasmussen navrhl Rusku spoluprci tkajc se konkrtn protiraketov obrany.[63]

Severoatlantickou smlouvu podepsalo vdubnu 1949 dvanct stt: Spojen stty americk, Kanada, Spojen krlovstv, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dnsko, Norsko, Itlie a Island. Vroce 1952 se pipojilo ecko a Turecko. Vroce 1955 po zskn pln suverenity vstoupilo Zpadn Nmecko. Vroce 1982 se pipojilo panlsko. 12.bezna 1999 pedali ministi zahrani eska, Maarska a Polska sv americk kolegyni Madeleine Albrightov pslun ratifikan listiny, a jejich zem se tak tak staly leny NATO. Vroce 2004 se vnejvt vln roziovn NATO pipojilo 7stt: Litva, Lotysko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. 1.dubna 2009 pistoupily Chorvatsko a Albnie.

esk republika spolu s Polskem a Maarskem jako prvn zem bvalho Vchodnho bloku vstoupila 12. bezna 1999 do NATO. Ministr zahrani Jan Kavan pedal v americkm Independence v Missouri ratifikan listinu americk ministryni Madeleine Albrightov.[64]

Na summitu vBukureti vroce 2008 bylo budouc pizvn do Aliance pislbeno tem sttm: Gruzii, Ukrajin a Makedonii.[52] Kvli sporu onzev Makedonie mezi Makedoni a eckem nebyla Makedonie jet pijata a jej pijet bylo odloeno na neurito (resp.do vyeen sporu).[52] Vstupu Kypru do Aliance brn Turecko.[65] Ukrajinsk parlament vervnu 2010 odhlasoval, e se Ukrajina ovstup do NATO uchzet nebude.[66]

Dalmi potencilnmi kandidty jsou ern Hora a Bosna a Hercegovina, kter jsou vsouasnosti vAknm plnu lenstv (MAP), co je pedstupe ke vstupu do NATO, jeho clem je pipravit budouc lensk zem na povinnosti a zvazky, kter lenstv pin.[67] Rusko se sna roziovn NATO zabrnit. Vroce 2011 Vladimir Putin navtvil Srbsko a prohlsil, e nechce, aby se tento stt stal lenem Aliance a jej roziovn je proti zjmm Ruska.[68]

Vrmci operace Deny Flight (Odepen let) od 12.dubna 1993 do 20.prosince 1995 NATO zajiovalo bezletovou znu nad Bosnou a Hercegovinou bhem vlky vBosn.[69] Mezi ervnem 1993 a ervnem (oficiln jnem) 1996 probhala operace Sharp Guard (Bdl str) neboli nmon blokda bval Jugoslvie.[70]

28.nora 1994 sestelily americk letouny F-16 tyi vojensk letadla Republiky srbsk toc proti pozemnmu cli; byl to prvn vojensk zsah NATO vhistorii.[69]Operace Rozhodn sla (Deliberate Force) probhala od 30.srpna do 20.z 1995 a spovala vbombardovn pozic Vojska Republiky srbsk ohroujcch tzv.bezpen zny Sarajevo a Gorade.[71] Zsah NATO dopomohl kpodepsn Daytonsk dohody vprosinci 1995. Jako soust tto dohody nasadilo NATO vrmci operace Joint Endeavour (Spolen sil) mrov jednotky IFOR a pozdji SFOR, kter psobily od prosince 1996 do prosince 2004.[72] NATO zaalo za ast na tchto operacch udlovat medaile NATO.

24.bezna 1999 NATO zahjilo jedenctitdenn leteckou operaci Spojeneck sla (Allied Force) proti Svazov republice Jugoslvie sclem zastavit nsiln jednn vi albnskmu obyvatelstvu Kosova ze strany Srb, kte se snaili potlait vojenskou silou ozbrojen povstn kosovskoalbnskch separatist.[73] NATO poadovalo souhlas Rady bezpenosti OSN svojenskou intervenc, ten vak nebyl poskytnut kvli vetu Ruska any. Tyto dva stty pozdji podaly nvrh na ukonen intervence, kter podpoila ale jen Namibie anebyl tak schvlen.[74] Konflikt skonil 11.ervna 1999, kdy jugoslvsk vdce Slobodan Miloevi vyhovl poadavkm NATO pijmutm rezoluce Rady bezpenosti OSN . 1244. 12.ervence 1999 vstoupili do Kosova na zklad rezoluce .1244 vojci KFOR za elem dosaen trvalho mru a stability voblasti postien vlkou.[75] Mise se astn tak Armda esk republiky.[76] Mezi srpnem a zm 2001 rovn probhala Alianc zen operace Essential Harvest (Nezbytn sklize), kter mla za cl shromdit zbran a munici odevzdanou dobrovoln albnskmi povstalci vMakedonii.[77]

Spojen stty, Spojen krlovstv a tm vechny dal lensk stty NATO odporovaly snahm ozaveden pravidla souhlasu Rady bezpenosti OSN svojenskmi operacemi Aliance, mezi kter patila nap.operace vSrbsku vroce 1999. Nutnost souhlasu OSN poadovala Francie, Rusko a na. Prvn strana tvrdila, e by to podlomilo autoritu Aliance, a poznamenala, e Rusko a na by tok na Jugoslvii vetovaly a stejn tak by mohly dlat ivbudoucnosti, m by zmaily vechen potencil a el Aliance.[78]

Teroristick toky z11.z 2001 pimly NATO poprv vhistorii uplatnit lnek5 Severoatlantick smlouvy.[5] Podle nj je tok na jakhokoli lena Aliance povaovn za tok proti vem. 2.jna 2001 NATO potvrdilo, e zmnn teroristick toky pod tento lnek spadaj.[79] Mezi osm oficilnch operac provedench NATO pat operace Eagle Assist (Pomoc orla; hldn americkho vzdunho prostoru) a operace Active Endeavour (Aktivn snaha), nmon operace majc za cl zabrnit pohybu terorist a zbran hromadnho nien a obecn zvit bezpenost nmon dopravy, kter probh od 4.jna 2001.

Vsrpnu 2003 NATO zapoalo svou prvn operaci mimo Evropu, kdy pevzala kontrolu nad Mezinrodnmi bezpenostnmi podprnmi slami (ISAF) vAfghnistnu.[80] ISAF mly pvodn za kol zajistit Kbul a okol proti Tlibnu a Al-Kid, aby mohla fungovat vlda Hmida Karzaje. 13.jna 2003 Rada bezpenosti OSN jednohlasn schvlila rozen psobnosti ISAF na zbytku zem Afghnistnu.[81] K beznu 2012 v Afghnistnu psobilo tm 130000vojk pod vedenm NATO. Ukonen bojovch operac v zemi probhlo na konci roku 2014.[82] V roce 2015 byla zahjena nov koalin operace snzvem Rozhodn podpora, kter m za kol svyuitm 12500zahraninch vojk provdt v tto zemi vcvik, poradenstv a podporu afghnskch ozbrojench sil.[83]

Vroce 2004 NATO zapoala na dost irck vldy vcvikovou misi vIrku (NATO Training Mission Iraq, NTM-I), kter se starala ovcvik nov irck armdy.[84] Clem bylo poskytnout demokraticky veden a schopn obrann sektor.[85] Spolupracovala nejdve sKoalic mnohonrodnch sil (Multi-National Force Iraq, MNF-I),[86] po jejm zniku v roce 2010 pak s nov vzniklou slokou United States Forces Iraq. Pvodn se mise soustedila hlavn na vcvik vysoce postavench dstojnk. Vz 2005 NATO otevelo na kraji Bagddu vojenskou akademii,[87] ve kter do konce nora 2009 psobili tyi et vojci.[88] Vjnu 2007 se operace rozila na vcvik federln policie avprosinci 2008 na dal sloky jako nap. lostvo a letectvo.[84]

K 31. prosinci 2011 mise skonila, kdy vyprela platnost dohody o jej existenci. Operace se zastnilo 23 lenskch stt NATO, kter pisply celkov stkou tm 250milion dolar.[85]

17.srpna 2009 zahjilo NATO operaci Ocean Shield (Ocensk tt), kter spov vochran nmon dopravy vAdenskm zlivu a Indickm ocenu (okol Africkho rohu) proti somlskm pirtm. Navazuje tak na pedchoz operace Allied Provider (jenprosinec 2008) a Allied Protector (bezen-srpen 2009), kter probhaly tak vAdenskm zlivu. Hlavnm clem operace Allied Provider bylo zabezpeen civilnch lod Svtovho potravinovho programu, kter do Afriky dovely potraviny, aoperace Allied Protector rozila psobnost ina komern plavidla. Operace Ocean Shield krom samotn kontroly vod poskytuje okolnm zemm vcvik vlastnch protipirtskch jednotek.[89]

Bhem obansk vlky vLibyi vroce 2011 vyeskalovalo nsil mezi protestanty a libyjskou vldou vele sMuammarem Kaddfm natolik, e Rada bezpenosti OSN 17.bezna 2011 schvlila rezoluci .1973, kter poadovala pm a schvlila vojensk zsah za elem obrany civilnho obyvatelstva. Koalice, ve kter bylo inkolik len NATO, zdila nedlouho pot nad Liby bezletovou znu. 20.bezna 2011 schvlilo NATO embargo na dovoz zbran libyjskmu reimu, kter prosazovala skrze operaci Unified Protector (Sjednocen ochrnce). Ta mla za kol kontrolovat, nahlsit a vppad poteby zastavit lod podezvan zneleglnho pevozu zbran.[90] 24. bezna NATO souhlasilo spevzetm moci nad bezletovou znou od pvodn koalice. Moc nad pozemnmi jednotkami zstala vrukou koalice.[91]

Ne vechny lensk zem se vak bojovch operac zastnily. Do ervna2011 jich bylo jen 8 zcelkovch 28,[92] co vystilo vkonflikt mezi americkm ministrem obrany Robertem Gatesem a stty jako Polsko, panlsko, Nizozemsko, Turecko a Nmecko. Gates po tchto zemch chtl, aby se na operaci podlely vce.[93] Ve svm proslovu vBruselu 10.ervna Gates dle kritizoval neinn zem spoznmkou, e jejich jednn by mohlo zpsobit rozpad NATO.[94]

Operace vLibyi byla prodlouena do z.[95] Tden na to Norsko oznmilo, e postupn utlum svou ast na operaci, kterou kompletn ukon k1.srpnu.[96] Staen norskch sthacch letoun nakonec probhlo 4.srpna.[97] Velitel Royal Navy prohlsil, e britsk ast je kvli krtm vrozpotu neudriteln.[98] Operace nakonec probhaly a do jna; 20. jna zemel Muammar Kaddf a 31. jna byla oficiln ukonena intervence NATO.[99]

NATO zdilo Euroatlantickou radu partnerstv a Partnerstv pro mr, kter slou ke spoluprci 28stt NATO a 22 partnerskch zem.

Vlistopadu 2002 byly na praskm summitu zahjeny Individuln akn plny partnerstv (IPAP) a je oteven zemm, kter maj politickou vli a schopnosti prohloubit sv vztahy sNATO.[104]

Vsouasnosti se IPAP astn nsledujc stty:[105]

Od devadestch let zaala Aliance spolupracovat se stty, se ktermi nem uzaven dn zve uvedench oficilnch partnerstv. Nap.Argentina a Chile spolupracovaly sNATO ve vlce vBosn a Hercegovin. Vroce 1998 Aliance vytvoila obecn smrnice tkajc se vztah sostatnmi zemmi. Stty ochotn sNATO spolupracovat se nazvaj kontaktn zem nebo dal globln partnei.[106]

Hlavn velitelstv NATO se nachz vHarenu vBruselu.[107] Pracuj vnm delegace lenskch stt, styn dstojnci nebo diplomat partnerskch zem, mezinrodn civiln zamstnanci a mezinrodn vojent zamstnanci. Celkov poet stlch zamstnanc je zhruba 4000.[107]

Hlavn politickou strukturu NATO tvo Severoatlantick rada, Vbor pro obrann plnovn a Skupina pro jadern plnovn.[108] Tmto orgnm jsou podzeny Hlavn vbory, kter e specifick koly vpolitick, vojensk a ekonomick oblasti.[109]

Severoatlantick rada je nejvy rozhodovac a konzultan orgn Aliance. Delegace kad z28lenskch zem je vn zastoupena jednm delegtem (stlm zstupcem).[110] Rada se schz alespo jednou tdn, zasedn na rovni ministr zahrani, pedsed vld nebo ministr obrany probhaj jednou za pl roku.[108] Rad pedsed generln tajemnk NATO a rozhodnut mus bt pijata jednomysln.[4]

Nejvym vojenskm orgnem NATO je Vojensk vbor, kter pedkld nvrhy a doporuen Severoatlantick rad, Vboru pro obrann plnovn a Skupin pro jadern plnovn. Stejn jako vSeveroatlantick rad je kad zlenskch zem zastoupena jednm (vojenskm) zstupcem a vbor se schz alespo jednou tdn.[108] Pedseda Vojenskho vboru je volen nelnky generlnch tb lenskch zem na tlet obdob. Od roku 2015 je jm armdn generl Petr Pavel.

Vboru podlhaj dv vojensk velitelstv: Velitelstv spojeneckch sil pro operace (ACO) a Velitelstv spojeneckch sil pro transformaci (ACT).[108] ACO sdl ve Vrchnm velitelstv spojeneckch sil vEvrop (SHAPE) a vel mu vrchn velitel sil NATO vEvrop (SACEUR). Tm je od roku 2009 admirl James Stavridis.[113] Velitelem ACT (SACT) je od roku generl Stphane Abrial.[114]

Parlamentn shromdn sestv zposlanc parlament vech lenskch stt a 14 pidruench stt.[115] Nem vkonnou moc, m pouze konzultativn charakter. Delegti pracuj vpti vborech: ekonomickm, politickm, bezpenostnm a vdecko-technickm a ve zvltn skupin pro stedomosk dialog.[116] Poet poslanc zem je odvozen od potu obyvatel; vshromdn jich zased celkem pes 300, ztoho zeska 7.[117][118]

Rada NATO-Rusko byla zaloena vroce 2002[119], kdy nahradila Stlou spolenou radu Rusko-NATO (Permanent Join Council). Rusko na jedn stran a NATO na druh vn jednaj jako rovnocenn partnei. Slou ke konzultaci obezpenostnch a vojenskch otzkch. V roce 2009 rusk prezident Dmitrij Medvedv kritizoval roziovn NATO na vchod, kter podle nho poruilo sliby dan zpadnmi politiky po sjednocen Nmecka.[120] V roce 2014 NATO peruilo s Ruskem vekerou spoluprci.

V beznu 2015, po uzaven pm v Minsku mezi proruskmi separatisty v Donbasu a ukrajinskou vldou, nmet pedstavitel z okruhu kanclky Merkelov kritizovali vrchnho velitele sil NATO v Evrop americkho generla Philipa Breedlova za “nepravdiv tvrzen a pehnan soudy” o ptomnosti ruskch vojsk na Ukrajin, kter zbyten vyhrocuj ukrajinskou krizi a ohrouj dvryhodnost NATO. Podle nmeckho magaznu Der Spiegel generl Breedlove v poslednch mscch opakovan veejn varoval ped hrozc ruskou invaz nebo ped ptomnost vysokho potu ruskch vojk na Ukrajin, a pokad se podle nmeck rozvdky jeho informace ukzaly jako pehnan nebo nepravdiv. Znepokojen nad vroky generla Breedlova vyjdili i nkte velvyslanci lenskch stt pi NATO.[121]

V tomto lnku byl pouit peklad textu z lnku NATO na anglick Wikipedii.

Read more from the original source:
Severoatlantick aliance Wikipedie

Posted in NATO | Comments Off on Severoatlantick aliance Wikipedie

NATO Chicago Summit | NATO – United States Mission

Posted: at 9:50 am

The President: Well, good morning, everyone. And for those who are joining us for the first time, welcome to Chicago. I was just hearing from a few folks who are not NATO members that they had fun on the town last night. Hopefully, no stories in the press. (Laughter.)

At the 2010 NATO Summit in Lisbon, NATO Heads of State and Government agreed to an enduring partnership between NATO and Afghanistan that would last beyond the transition of full security responsibility for Afghanistan from ISAF to Afghan forces by the end of 2014.

At the 2010 NATO Summit in Lisbon, the United States, our NATO Allies, ISAF partners, and the Government of Afghanistan agreed to transfer responsibility for securing Afghanistan from ISAF to the Afghan National Security Forces (ANSF) in a transition process that would begin in 2011 and be completed by the end of 2014.

Supporting Afghan National Security Forces (ANSF) that are sufficient to the task of securing Afghanistan and financially sustainable by the Afghan government and the international community is the foundation of NATOs transition strategy.

We, the nations contributing to ISAF, and the Government of the Islamic Republic of Afghanistan, met today in Chicago to renew our firm commitment to a sovereign, secure and democratic Afghanistan.

Read the original:
NATO Chicago Summit | NATO – United States Mission

Posted in NATO | Comments Off on NATO Chicago Summit | NATO – United States Mission

SHAPE – Supreme Headquarters Allied Powers Europe | KFOR

Posted: February 13, 2016 at 1:44 pm

KFOR HIGH LEVEL TALKS WITH SERBIA

10 FEB 2016 BELGRADE, Serbia. Kosovo Force Commander, Major General Guglielmo Luigi Miglietta, visited Serbia where he met with Chief of Staff of Serbian Armed Forces (SAF).

8 FEB 2016 PRISTINA, Kosovo. Kosovo Force Commander, Major General Guglielmo Luigi Miglietta, received today the newly appointed NATO Military Liaison Officer (MLO) in Belgrade, Italian Brigadier General Cesare Marinelli and his predecessor, Brigadier General Lucio Batta.

4 FEB 2016 PRISTINA, Kosovo. During a two day visit to NATO Headquarters in Pristina, General Philip M. Breedlove, the Supreme Allied Commander Europe, met with Kosovo Force troops highlighting NATOs continued commitment to the stability of Kosovos future.

3 FEB 2016 PRISTINA, Kosovo.

Major General Guglielmo Luigi Miglietta welcomed today the Deputy Special Representative of the Secretary General (DSRSG), Mr. Christopher Coleman, at KFOR Headquarters.

2 FEB 2016

PRISTINA, Kosovo. Today, State Secretary of the Hungarian Ministry of Defence, Mr. Tamas Vargha, was welcomed at Camp “Film City in KFOR Headquarters by the Commander, General Guglielmo Luigi Miglietta.

2 FEB 2016

PRISTINA, Kosovo. Kosovo Force (KFOR) Commander, General Guglielmo Luigi Miglietta, met today the Turkish Chief of the Army, General Salih Zeki Colak, at Camp “Film City in KFOR Headquarters.

29 JAN 2016

PRISTINA, Kosovo. The Commander of the NATO-led Kosovo Force (KFOR), Major General Guglielmo Luigi Miglietta welcomed today the NATO Assistant Secretary General for Operations, Mr Patrick Turner, at Camp “Film City in KFOR Headquarters.

Excerpt from:
SHAPE – Supreme Headquarters Allied Powers Europe | KFOR

Posted in NATO | Comments Off on SHAPE – Supreme Headquarters Allied Powers Europe | KFOR

NATO – Wikipedija

Posted: February 1, 2016 at 7:43 pm

Organizacija Sjevernoatlantskog ugovora, naziva se jo i Sjevernoatlantski savez, poznatiji po kratici NATO (od engleskog naziva North Atlantic Treaty Organisation, francuski Organisation du Trait de l’Atlantique Nord – OTAN), meunarodna je organizacija vojno-politike prirode, osnovana je 1949. godine potpisivanjem Sjevernoatlantskog ugovora (Washingtonski ugovor) izmeu dvanaest drava tadanjeg zapadnog bloka.

Kljuna odredba u Sjevernoatlantskom ugovoru glasi:

()

Osnova Sjevernoatlantskog saveza Ugovor je drava lanica, koji je po svojoj prirodi meunarodni ugovor. Ugovor priznaje i podrava njihova pojedinana prava, kao i njihove meunarodne obveze u skladu s Poveljom Ujedinjenih Naroda. Obvezuje svaku dravu lanicu da sudjeluje u rizicima i odgovornostima, uspostavlja sustav zajednike obrane te zahtijeva od svake od njih da ne prihvaa nikakve meunarodne obveze koje bi mogle biti u suprotnosti s Ugovorom.

Politiko sredite Organizacije i trajno sjedite Sjevernoatlantskog vijea je u Bruxellesu (Belgija).

Neposredno nakon okonanja Drugog svjetskog rata Europa se nala raspolovljena na dva ideoloka bloka, kapitalistiki, i komunistiki pod utjecajem Sovjetskog Saveza. I dok se Moskva tijekom 1945. i 1946. djelomino suzdravala od otvorenog politikog djelovanja, u dravama u kojima je imala utjecaj, tijekom 1947., a posebno 1948., postalo je jasno da se sovjetska vojska, ne samo nema namjeru povui, ve da ima namjeru krenuti i dalje.

U ratom razruenoj Europi irenje komunistike ideologije moglo se ostvariti na dva naina. Prvi je bio izazivanje “spontanih” revolucija nezadovoljnih radnikih masa, predvoenih komunistikim partijama. Iako je bilo nekoliko pokuaja, najvei je uspjeh ostvaren u Grkoj, gdje je 1946. zapoeo graanski rat, predvoen tamonjom komunistikom partijom. Iako su grke snage do kraja 1949. uspjele uguiti pobunu, bilo je oito kako bi se u osiromaenoj Europi ideje komunizma lako mogle proiriti. Zbog toga je u srpnju 1947. pokrenut Plan europske obnove, poznatiji kao Marshallov plan. U naredne e etiri godine Sjedinjene Amerike Drave europskim dravama dati pomo u vrijednosti oko 13 milijardi amerikih dolara.

Drugi nain irenja komunizma bio je znatno opasniji. Naime, neposredno nakon okonanja Drugog svjetskog rata, SAD-e i skoro sve europske drave, barem one koje nisu pale pod sovjetski utjecaj, provele su masovnu demobilizaciju vojnih snaga i otkazale narudbe oruja i vojne opreme. S druge strane, Sovjetski Savez nije izvrio smanjivanje oruanih snaga, ve ih je nastavio intenzivno jaati, kako brojano tako i tehniki. Nakon to su uvrstili okupacije istonoeuropskih drava, 24. lipnja 1948. zapoela je blokada zapadnog Berlina. Bio je to poetak najvee politike krize od okonanja Drugog svjetskog rata i trajat e sve do 11. svibnja 1949. Berlinska blokada s jedne je strane ubrzala stvaranje Savezne Republike Njemake, a s druge, formiranje velikog obrambenog saveza koji e Zapadnu Europu tititi od sovjetske najezde.

Svojevrstan poetak bio je Briselski sporazum kojem su 17. oujka pristupile Belgija, Francuska, Luksemburg, Nizozemska i Velika Britanija. Cilj je bio razvijanje zajednikih sustava obrane i jaanje meusobnih veza kako bi se zajedniki oduprle ideolokim, politikim i vojnim prijetnjama nacionalnoj sigurnosti. Znajui da njihovi gospodarski i vojni kapaciteti nisu dostatni da ih obrane od sovjetske prijetnje, ove su drave odmah zapoele i pregovore sa Sjedinjenim Amerikim Dravama i Kanadom s ciljem stvaranja novog vojnog saveza, utemeljenog na zajednikim obvezama i sigurnosnim jamstvima Europe i Sjeverne Amerike. Drave potpisnice Briselskog sporazuma pozvale su Dansku, Island, Italiju i Portugal da se ukljue u taj proces. Dvanaest drava s obje strane Atlantskog oceana 4. travnja 1949. godine u Washingtonu su potpisale Sjevernoatlantski ugovor, uspostavivi savez kako bi se suprotstavile prijetnjama iz komunistikog dijela svijeta, te sprjeavanje irenja komunizma na ostali dio Europe. Drave potpisnice obvezale su se na meusobnu obranu u sluaju vojne agresije na bilo koju dravu lanicu. Tako je stvorena Organizacija Sjevernoatlantskog ugovora (NATO).

S vremenom je sve vie zemalja pristupalo Savezu, prepoznajui u njemu mogunost obrane slobode te ouvanja stabilnosti i napretka.

Tako se NATO-u 1952. godine pridruuju Grka i Turska, tri godine kasnije, 1955., i Savezna Republika Njemaka, a 1982. panjolska. Sigurnost koju jami NATO savez omoguila je mir i stabilnost kojima se, kao temeljnim preduvjetima, stvarao temelj europske ekonomske suradnje i integracije.

Ne elei svoje oruane snage, a prije svega nuklearno oruje, staviti pod nadzor NATO saveza, francuski je predsjednik Charles de Gaulle u veljai 1966. povukao Francusku iz zajednikog zapovjednitva NATO saveza, te od tada nije sudjelovala u akcijama planiranja, obuke i voenja zajednikih operacija. Ostala je tek u politikim strukturama (Sjevernoatlantsko vijee). Bio je odraz de Gaulleve elje da Francuska ima sredinje mjesto u formiranju europske politike, kako se vie nikad ne bi ponovila 1914. i 1939. godina. Meutim, zbog promjena politikih odnosa u Europi, ali i u svijetu temeljito drukijih u odnosu na ezdesete godine prolog stoljea, francuski predsjednik Nicolas Sarkozy odluio da se Francuska vrati i u vojne strukture Saveza.

Padom Berlinskog zida NATO se naao pred novim izazovom. Prestao je postojati Varavski pakt, a raspao se i Sovjetski Savez. U vrijeme bipolarne podijele svijeta uloga i zadae NATO-a bile su jasne i povijesno opravdane. Zavretkom gotovo polustoljetnog neprijateljstva, neki su analitiari smatrali kako NATO vie ne treba postojati te kako bi se trokovi ulaganja u naoruanje mogli znatno smanjiti. Mnoge drave lanice smanjile su financijska davanja za obranu, ali ubrzo se pokazalo kako se trajni mir na europskom kontinentu nije ostvario.

Na podruju biveg Sovjetskog Saveza izbilo je nekoliko regionalnih sukoba koji su uglavnom nastali zbog etnikih netrpeljivosti. Sukobi u jugoistonoj Europi takoer su znatno poremetili sliku o Europi kao prostoru mira i suradnje, a postojao je i opravdan strah od irenja tih sukoba. Tada su drave lanice Sjevernoatlantskog saveza shvatile da je i dalje potrebno njihovo djelovanje kroz kolektivnu obranu i sigurnost u postkomunistikoj Europi.

Danas se smanjila opasnost od konvencionalnog vojnog sukoba i masovne uporabe teko naoruanih postrojbi, ali, pojavili su se novi izazovi koji sve lanice stavljaju pred nove dileme na koje treba pronai adekvatan odgovor. Nove su prijetnje po naravi drukije od onih iz doba Hladnog rata. Nove su zadae NATO borba protiv novih prijetnji: terorizma, proizvodnje i proliferacije oruja za masovno unitenje, opasnosti koje prijete iz takozvanih neuspjelih ili slabih drava te mora djelovati preventivno kako bi se u budunosti sprijeile takve opasnosti. Posljednjih godina NATO uspostavlja naine borbe protiv suvremenih opasnosti koje ugroavaju sigurnost i stabilnost. Upravljanje krizom (“crisis management”) i mirovne operacije za ouvanje i odravanjem mira (“peacekeeping” i “peace-support”) neki su od naina djelovanja suvremenog Sjevernoatlantskog saveza u odgovoru na nove izazove.

Nakon pada komunizma i zavretka Hladnog rata, Sjevernoatlantskom savezu pridruile su se zemlje bive lanice nekadanjeg Varavskog ugovora. Tako su lanicama Saveza 1999. godine postale eka, Maarska i Poljska. Uspjean primjer prve tri postkomunistike lanice potaknuo je i druge da se vrsto opredijele za pristupanje Savezu kao najbolji nain ostvarenja dugorone stabilnosti. Savezu 2004. godine pristupaju Bugarska, Rumunjska, Slovenija, Slovaka, Estonija, Litva i Latvija, a poziv
nicu za lanstvo na samitu u Bukuretu 2008. godine dobile su Hrvatska i Albanija, koje su ule ve sljedee, 2009. godine

Od 1999. godine sve aspirantice za lanstvo sudjeluju u takozvanom Akcijskom planu za lanstvo koji nudi praktine savjete i pomo da se drave to bolje pripreme za lanstvo u Savezu.

Trenutani kandidati za lanstvo su Bosna i Hercegovina, Crna Gora i Makedonija. Makedonija je ispunila sve uvjete za lanstvo istodobno kada i Hrvatska i Albanija, ali pristupanje Makedonije NATO-u je blokirala Grka zbog spora oko naziva drave Makedonije.

Danas Organizacija Sjevernoatlantskog ugovora ima 28 drava lanica.

Drave osnivaice su dvanaest drava koje su 4. travnja 1949. godine u Washingtonu potpisale Sjevernoatlantski ugovor:

Savezu je naknadno pristupilo jo esnaest drava, i to u est krugova proirenja:

Sjevernoatlantsko vijee, Odbor za obrambeno planiranje i Skupina za nuklearno planiranje glavne su institucije za razvoj politike i donoenje odluka. Odluke koje je donijelo svako od tih tijela imaju istu vanost i predstavljaju dogovorenu politiku zemalja lanica, bez obzira na razinu na kojoj su donesene. Ovim tijelima podinjeni su specijalizirani odbori.

Podrobniji lanak o temi: Sjevernoatlantsko vijee

Sjevernoatlantsko vijee (eng. North Atlantic Council, kratica NAC) jedino je tijelo NATO-a koje je formalno uspostavljeno Sjevernoatlantskim ugovorom iz kojeg crpi svoje ovlasti (lanak 9. Ugovora). Vijee ima politike ovlasti i pravo donoenja odluka koje se tiu Saveza. Sastoji od stalnih predstavnika svih drava lanica koji se sastaju najmanje jedanput tjedno, a po potrebi i u kratkom roku. Vijee se takoer sastoji i na viim razinama koje obuhvaaju efove drava i vlada, ministre vanjskih poslova, ministre obrane. Sjednicama Vijea predsjedava Glavni tajnik NATO-a (ili njegov zamjenik).

Pitanja koja se razmatraju i odluke koje se donose na sastancima Vijea pokrivaju aspekte djelatnosti NATO-a, i esto se temelje na izvjeima i preporukama koje pripremaju podinjena povjerenstva. Isto tako, predmete rasprave moe predloiti bilo koji od nacionalnih predstavnika ili Glavni tajnik. Stalni predstavnici rade prema naputcima svojih vlada.

Odluke u Vijeu donose se jednoglasno i to zajednikim pristankom. Nema glasovanja niti se odluke donose veinom. Na taj nain nemogue je donijeti odluku koja e obvezati dravu koja u njezinom donoenju nije sudjelovala niti je na nju pristala. Svaka drava lanica zadrava potpunu suverenost i odgovornost pri donoenju svojih odluka.

Pripreme za rad Vijea vre podinjeni odbori; odbori odgovorni za pojedina podruja aktivnosti NATO-a.

Odbor za obrambeno planiranje (eng. Defence Planning Committee, kratica DPC) sastavljen je od stalnih predstavnika, ali se sastaje i na razini ministara obrane najmanje dvaput godinje. U radu odbora sudjeluju sve drave lanice. Odborom predsjedava Glavni tajnik NATO-a. Odbor je glavno tijelo za donoenje odluka glede pitanja planiranja kolektivne obrane i integrirane NATO vojne strukture te daje smjernice vojnim vlastima NATO-a. Rad Odbora priprema vei broj podreenih odbora, meu kojima je najvaniji Odbor za obrambenu reviziju (eng. Defence Review Committee, kratica DRC) koji nadzire postupak organizacije oruanih snaga unutar NATO-a i poruava druga pitanja vezana uz zdruenu vojnu strukturu.

Skupina za nuklearno planiranje (eng. Nuclear Planning Group, kratica NPG) sastoji se od ministara obrane drava lanica koje sudjeluju u radu Odbora za obrambeno planiranje. Unutar Skupine raspravlja se o posebnim politikim pitanjima koji se tiu nuklearnog naoruanja. Skupinom predsjedava Glavni tajnik NATO-a. Rad Skupine za nuklearno planiranje priprema Skupina osoblja NPG (eng. NPG Staff Group), sastavljena od lanova nacionalnih izaslanstava drava koje sudjeluju u NPG, lanova Meunarodnog vojnog osoblja i predstavnika Stratekih zapovjednika. Skupina obavlja rad u ime Stalnih predstavnika NPG-a. Skupina na visokoj razini (eng. High Level Group, kratica HLG) visoko je savjetodavno tijelo NPG-a na podruju nuklearne politike i planiranja. Ovom skupinom predsjedavaju SAD.

Finska sudjeluje gotovo u svim akcijama programa Partnerstvo za mir i daje snage za mirovne operacije u Afganistanu i na Kosovu. Istraivanja javnog mijenja pokazuje da je tamonje stanovnitvo potpuno protivno protiv ulaska u NATO.[4] Mogunost ulaska u ovaj vojni savez je bilo jedno od glavnih pitanja tijekom finskih predsjednikih izbora 2006. godine. Glavni opozicijski kandidat za predsjednika Sauli Niinisto je podravao ulazak u NATO emu se protivila dotadanja predsjednica Tarja Halonen koja je i dobila izbore. Njena pobjeda je otklonila mogunost ulaska Finske u NATO barem tijekom njenog predsjednikog mandata. S druge strane ministarstvo obrane zahtjeva ulazak u NATO kako bi se pojaala sigurnost ove skandinavske zemlje.[5]

Bivi finski predsjednici Martti Ahtisaari i Mauno Koivisto stoje na razliitim barikadama po ovom pitanju. Prvi se zalae za ulazak u savez kako bi se postalo lan organizacije gdje se nalaze i druge demokratske zemlje, dok se drugi tomu protive znajui da Rusija ne bi ovu promjenu dobro prihvatila.[6]

1949. godine vedska je odluila ne ui u NATO savez ime je postavila temelje svoje politike neutralnosti koja see do dananjih dana. Ova je politika bila neupitna tijekom cijelog hladnog rata, ali tijekom devedesetih godina poelo se raspravljati o moguem ulazu u savez. Iako su se vladajue stranke protivile ulasku u NATO vedski vojnici su sudjelovali tijekom NATO operacija u Bosni i Hercegovini, na Kosovu i Afganistanu. Veina vedskih stranaka po ovom je pitanju postala oita krajem 2006. godine kada se trebala donijeti odluka o kupovini 2 nova transportna aviona ili da se po ovom pitanju ue u kooperaciju s NATO savezom.[7]

Istraivanje javnog mijenja iz 2006. godine je pokazalo da se veina veana protivi ulasku u NATO (46% protiv i 22% za).[8]

Ministar obrane Ukrajine Anatolij Hrytsenko je izjavio da e njegova zemlja imati akcijski plan za ulazak u NATO do oujka 2006. godine, a da e se izvravati od rujna. Konana se odluka o moguem ulasku oekuje u 2008. godini, a puno lanstvo e, najvjerojatnije, biti mogue od 2010. godine.[9]

Ideja Ukrajinskog ulaska u savez je dobila podrku od nekoliko lidera drava koje se tamo nalaze. Meu dravnicima koji su pruili javnu podrku se nalaze rumunjski predsjednik Traian Basescu[10] i slovaki predsjednik Ivan Gaparovi.[11] S druge strane zamjenik ministra vanjskih poslova Rusije je izjavio da lanstvo u NATO savezu nije u interesu Ukrajine i da ono nee poboljati njihove odnose.[12]

Trenutano je veina stanovnika Ukrajine protiv ulaska u NATO bez obzira na njihove politike poglede. Ovo protivljenje je bilo iskazano protestnim okupljanjima i skupljanjem potpisa. Bivi premijer Jurij Jekhanurov je izjavio kako drava nee ui sve dok je narod protiv toga.[13]

Planovi za lanstvo su prekinuti 14. rujna 2006. zbog velikog protivljenja NATO savezu.[14] Trenutana je vlada Ukrajine pokrenula informativnu kampanju kako bi prikazala beneficije ulaska u ovaj savez.

Napomena: Ovaj tekst ili jedan njegov dio je preuzet iz internetskog izdanja asopisa Hrvatski vojnik. Vidi Doputenje Hrvatskog vojnika za Wikipediju na hrvatskome jeziku.

See the article here:
NATO – Wikipedija

Posted in NATO | Comments Off on NATO – Wikipedija

NATO Wikipedia ting Vit

Posted: at 7:43 pm

NATO l tn tt ca T chc Hip c Bc i Ty Dng (ting Anh: North Atlantic Treaty Organization; ting Php: Organisation du Trait de l’Atlantique Nord v vit tt l OTAN) l mt lin minh qun s thnh lp nm 1949 bao gm M v mt s nc chu u. Tr s chnh t ti Brussels, B,[3] v t chc thit lp mt lin minh phng th trong cc nc thnh vin thc hin phng th chung khi b tn cng bi bn ngoi.

Mc ch thnh lp ca NATO l ngn chn s pht trin nh hng ca ch ngha cng sn v Lin X lc ang trn pht trin rt mnh chu u c th gy phng hi n an ninh ca cc nc thnh vin. Vic thnh lp NATO dn n vic cc nc cng sn thnh lp khi Warszawa lm i trng. S knh ch v chy ua v trang ca hai khi qun s i ch ny l cuc i u chnh ca Chin tranh Lnh trong na cui th k 20.

Nhng nm u tin thnh lp, NATO ch l mt lin minh chnh tr. Tuy nhin, do cuc chin tranh Triu Tin tc ng, mt t chc qun s hp nht c thnh lp. Nghi ng rng lin kt ca cc nc chu u v M yu i cng nh kh nng phng th ca NATO trc kh nng m rng ca Lin X, Php rt khi NATO nm 1966. Nm 2009, vi s phiu p o ca quc hi di s lnh o ca chnh ph ca tng thng Nicolas Sarkozy, Php quay tr li NATO.

Sau khi bc tng Berlin sp nm 1989, t chc b li cun vo cuc phn chia nc Nam T, v ln u tin tham d qun s ti Bosna v Hercegovina t 1992 ti 1995 v sau th bom Serbia vo nm 1999 trong cuc ni chin Kosovo. T chc ngoi ra c nhng quan h tt p hn vi nhng nc thuc khi i u trc y trong nhiu nc tng thuc khi Warszawa gia nhp NATO t nm 1999 n 2004. Ngy 1 thng 4 nm 2009, s thnh vin ln n 28 vi s gia nhp ca Albania v Croatia.[4] T sau s kin 11 thng 9 nm 2001, NATO tp trung vo nhng th thch mi trong c a qun n Afghanistan v Iraq.

Chi ph qun s ca NATO chim 70% chi ph qun s th gii, ring M chim khong 50%, Anh, Php, c v gp li chim 15% chi ph qun s th gii.

Hy Lp v Th Nh K gia nhp t chc vo thng 2 nm 1952. Nm 1955 Cng ho Lin bang c (lc ch c phn Ty c) gia nhp, nm 1990 nc c thng nht m rng t cch thnh vin cho vng lnh th ng c tc Cng ho Dn ch c c. Ty Ban Nha gia nhp ngy 30 thng 5 nm 1982. Nm 1999, 3 nc thnh vin khi Warszawa c gia nhp NATO l Ba Lan, Cng ho Sc v Hungary.

Php l mt thnh vin NATO, nhng nm 1966 rt khi b ch huy qun s. Sau tng hnh dinh NATO chuyn t Paris n Bruxelles. Thng 4 nm 2009, Php quay tr li b ch huy qun s NATO, tr thnh thnh vin y , chm dt 43 nm vng bng. Iceland l thnh vin duy nht ca NATO khng c qun i ring v th lc lng qun i Hoa K thng trc ti Iceland m nhim vai tr Lc lng Phng v Iceland.

Ngy 29 thng 3 nm 2004, Slovenia, Slovakia, cc nc khi Warszawa c gm Bulgaria, Romania, cc nc vng Baltic thuc Lin X trc y l Estonia, Latvia v Litva chnh thc gia nhp NATO. Thng 4 cng nm, cc nc ny ln u tin d hp hi ng NATO.

Ngy 1 thng 4 nm 2009, Croatia v Albania chnh thc c kt np vo NATO sau 1 nm np n xin gia nhp.

Ngoi ra, NATO cn c chng trnh hnh ng thnh vin (MAP). Hin ti MAP gm Macedonia, Bosnia-Herzegovina v Montenegro.

Bn Chin lc An ninh Quc gia, do Tng thng Putin k hm th Nm 31/12/2015, m t vic m rng ca Nato l mt mi e da i vi nc Nga. Chin lc An ninh Quc gia Nga c cp nht su nm mt ln. Phng vin chuyn v ngoi giao ca BBC, Bridget Kendall, ni rng ng Putin ang tm kim nhng n by nhm lm suy yu mi quan h ca chu u vi Hoa K, vi hy vng l s n mt ngy nc Nga tr thnh i tc chin lc chnh ca chu u. [5]

c thm Early period

c thm Late Cold War period

c thm Post Cold War period

c thm General histories

c thm Other Issues

Visit link:
NATO Wikipedia ting Vit

Posted in NATO | Comments Off on NATO Wikipedia ting Vit